Slovník pojmů ve světe proktologie

Anální kanál

Krátký 3-4 cm dlouhý kanál mezi rektální ampulou a zevním ústím konečníku. Sliznice v jeho horní části je jedním z nejcitlivějších míst lidského těla. Umožňuje odlišení plynného, tekutého a tuhého obsahu.

Břišní lis

pomocný mechanizmus, kterým si pomáháme při defekaci. Spočívá v hlubokém nádechu, jeho zadržení a zvýšeném napětí svalů břišní stěny. Dojde k stlačení orgánů v dutině břišní směrem dolů a tím zvýšení tlaku na rektální ampulu.

Esovitá klička

Předposlední oddíl tlustého střeva, který obdobně jako rektální ampula slouží k shromaždování stolice před defekací. Esovitá se jí říká pro její typický tvar. Je umístěna v levé jámě kyčelní.

Pánevní dno

několik symetricky uložených svalových skupin zevně pevně připojených k pánevním kostem a uprostřed spojených pevným vazivem. Slouží jako dno břišní dutiny. Ve střední části jí prochází močová trubice a anální kanál u muže, u ženy ještě pochva.

Rektální ampula (rektum)

Rezervoár sloužící k shromaždování stolice a svými silnými stahy se aktivně podílí na defekaci.

Vnitřní svěrač

Kruhovitá vrstva hladké svaloviny obklopující anální kanál, která za normálních okolností je neustále kontrahována (sevřena) a tím zajišťuje kontingenci. Tento svěrač není vůlí ovlivnitelný.

Zevní svěrač

Kruhovitá vrstva příčné svaloviny, umístěná zevně od vnitřního svěrače. Je vůlí ovlivnitelná a hraje proto hlavní roli při nutnosti potlačit defekaci.