Jak to funguje


Normální funkce střeva

Jak to funguje

Většina lidí si funkci zažívacího traktu respektive střev, až na krátký časový interval, který stráví na toaletě při vyprazdňování, ani neuvědomuje. Nicméně mechanizmus střevní činnosti a jeho řízení je velmi komplikovaný a dosud stále neúplně pochopený.

Střevo je součástí zažívacího systému, jehož úkolem je zpracovat přijatou stravu takovým způsobem, aby mohla být organizmem přijata a využita pro jeho další činnost. Ve střevě dochází k rozložení potravy na části, které jsou vstřebány do organizmu a krví dále dopraveny do místa definitivního určení. Přebytečné nebo nevyužitelné složky potravy jsou posléze z těla vyloučeny. Tento proces začíná již v ústech a končí vyprázdněním na toaletě.

Tenké střevo je zodpovědné za trávení a vstřebávání důležitých živin. K tomuto účelu vyprodukuje více jak 1 litr tekutiny – trávicích štáv. Tyto, společně s nestrávenými zbytky, vstupují do tlustého střeva. Zde střevní obsah, který nazýváme chymus, je postupně posouván směrem ke konečníku a vstřebáváním tekutin zahušťován.

V závislosti na správné funkci nebo onemocnění střev se mění i charakter vylučované stolice. Ideálem je stolice podobná husté bramborové nebo krupicové kaši.

Zbytky určené k vyloučení z organizmu jsou skladovány v levé části tlustého střeva a v tz. esovité kličce. Konečník (rektální ampula) je proto za normálních okolností prázdný a plní se teprve před vlastní defekací – vyloučením stolice.

Posun potravy zažívacím traktem zjišťují stahy střevní svaloviny, které nazýváme peristaltickými vlnami. Jejich intenzita a rychlost závisí na množství a složení chymu, ale také na fyzické aktivitě nebo fázi dne. Pravidelným impulzem k rozběhnutí intenzivní střevní peristaltiky je i příjem potravy. Tento reflex vysvětluje časté nucení na stolici v období po snídani či obědě.

Celý cyklus od přijetí potravy do vyloučení zbytků trvá v průměru do 1 do 3 dnů.

JAK ČASTO BY ČLOVĚK MĚL JÍT NA STOLICI ?

Ačkoli se to zdá jako velmi jednoduchá otázka, není na ní snadná odpověď. Rozhodně neplatí zažité pravidlo, že stolice by měla být každý den. Dokonce podle výzkumu tuto frekvenci vyprazdňování udává jen necelá 1/3 dotazované populace.

Za normu se považuje rozpětí od 3x za den do 3x za týden.

JAK VLASTNÍ VYPRÁZDNĚNÍ PROBÍHÁ?

Proces defekace (vyprazdňování) je složitý děj, na kterém se podílí svaly břišní stěny, bránice, pánve, zevního a vnitřního svěrače. Koordinováno je to nervovým systémem na úrovni míchy i mozku. Zjednodušeně lze celý proces popsat následujícím způsobem:

Stolice je nejprve pomocí střevní peristaltiky posunuta až do konečníku. Ten se pod vlivem hromadícího obsahu postupně zvětšuje .

Přibližně při polovičním naplnění dochází k otevření horní části análního kanálu . Tím je umožněn kontakt stolice s vysoce citlivým nervovými zakončeními, která jsou zde umístěna. Jejich úkolem je rozpoznat charakter obsahu v konečníku (plyn, tekutina či stolice) a tuto informace společně s pocitem nucení na stolici odeslat do mozku. Ten se pak, s ohledem na prostředí a situaci rozhodne, zda je možné pokračovat ve vyprázdnění nebo další proces zastaví.

Při vyprázdnění dochází k úplnému ochabnutí svěrače a svalů pánevního dna, které následně lehce poklesne. Břišní stěna a bránice naopak svým současným stažením způsobí zvýšení tlaku v břiše, který společně se střevní peristaltikou dokončí vypuzení střevního obsahu.

V druhém případě, tedy v situaci, kdy vyprázdnění z různých důvodů není možné, dojde silným stažením svěračů a svalů pánevního dna k vytlačení střevního obsahu z análního kanálu a uvolní se napětí stěny rekta, a tím ustane nucení na stolici.

Přísun další stolice do konečníku nově spustí celý proces.

Časté potlačování těchto signálů způsobuje snižování jejich intenzity až úplné vymizení – vyhasnutí defekačního reflexu.

To má za následek výraznější prodloužení stagnace stolice v tlustém střevě, její další zahuštění a výrazné zhoršení jejího vyprázdnění. Konečným výsledkem je pak těžká zácpa.

PROČ TO FUNGUJE ŠPATNĚ?

Příčin proč dochází k poruchám vyprazdňování je celá řada a v zásadě se dají rozdělit do 2 základních okruhů.

  • mimostřevní – systémové – jsou následkem celkových onemocnění jako například: Parkinsonova choroba, roztroušená mozkomíšní skleróza, diabetes nebo též náledky úrazů. Častou příčinou jsou též psychiatrická onemocnění a chronickě užívání léků.
  • střevní – kdy příčina je způsobena vlastním onemocněním zažívacího traktu. Řadíme sem infekční, zánětlivá a nádorová onemocnění, poruchy střevní motility (peristaltiky) a poruchy vlastního mechanizmu vyprázdnění.
Tento web používá cookies, aby vám mohl zprostředkovat lepší zážitek z prohlížení webu.

Kvůli správné funkčnosti těchto webových stránek používáme tzv. "cookies". Cookies pomáhají uchovávat po určitou dobu informace o vaších aktivitách a preferencích. Tyto informace jsou dále využívány pro účely optimalizace poskytovaných služeb (kvalitnější cílení reklamy, analytické služby a jiné). Pomocí této lišty můžete vybrat, které druhy cookies může tato stránka uchovávat. Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Tento web používá cookies, aby vám mohl zprostředkovat lepší zážitek z prohlížení webu.

Kvůli správné funkčnosti těchto webových stránek používáme tzv. "cookies". Cookies pomáhají uchovávat po určitou dobu informace o vaších aktivitách a preferencích. Tyto informace jsou dále využívány pro účely optimalizace poskytovaných služeb (kvalitnější cílení reklamy, analytické služby a jiné). Pomocí této lišty můžete vybrat, které druhy cookies může tato stránka uchovávat. Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.

Vaše předvolby byly uloženy.